Fotoklubový baner
Fotoklubový baner
Fotoklubový baner
Fotoklubový baner
Fotoklubový baner
Fotoklubový baner
Fotoklubový baner
Fotoklubový baner
Fotoklubový baner

Historie Fotoklubu "Z" Vsetín

První zmínka o fotografickém kroužku je ze 17. září 1941, kdy bylo založeno Kulturní sdružení zaměstnanců Zbrojovky (KSZZ) Vsetín, které zahájilo činnost počátkem roku 1942. Patřilo k největším kulturním spolkům v tzv. protektorátu, mělo téměř 1000 členů a jejich činnost byla organizována v 8 odborech.
Zájemci o fotografii se na Vsetíně sdružují již odroku 1941, tedy již celých 67 let. V tomto období se začalo pravidelně scházet ve fotografickém odboru několik zaměstnanců Zbrojovky Vsetín, kteří měli zájem o fotografování, výměnu zkušeností a literatury z oblasti fotografie, hlavním organizátorem byl František Malčánek.
V roce 1944 se přikročilo k adaptaci jednoho z objektů továrny na ohýbaný nábytek Thonet - Mundus v Jiráskově ulici na Trávníkách na divadlo, které bylo dokončeno těsně před osvobozením, v březnu 1945.
Dne 26. září 1945 bylo rozpuštěno KSZZ a bylo nahrazeno Závodním klubem zaměstnanců Zbrojovky Vsetín (Klub „Z"), kde začaly vznikat jednotlivé zájmové odbory a také zde v jednom ze sedmi odborů pokračovala činnost fotografického kroužku, jehož opětovným předsedou byl znovu zvolen František Malčánek.
Nově vznikající odborová organizace již ve svém začátku podporovala klubovou činnost a veškerou kulturní aktivitu zaměstnanců Zbrojovky Vsetín. Vždy zhruba po třech letech byl volen nový předseda fotografického kroužku. Postupně se ve funkcích předsedy fotokroužku od roku 1947 vystřídali František Malčánek, František Koběrský, Ervín Černín a Jaroslav Bartošek, kteří ve spolupráci s výborem fotokroužku, ve kterém se časem vystřídali Fiala, Tomek, Alois Sedlář, František Hemr, Jan Lada, Tomáš Sagitarius, Robert Havlíček, Jitka Černínová, František Šedivý, Zdeněk Prchal, Housírek, Bohumil Bayer, Josef Vrána, Čtvrtníčková, Vladimír Vinar, Bohumil Volný, Vl. Pernický, O. Brunclík, Miroslav Rybnikář, Krůček, Zdeněk Slováček, Milan Werner, Alois Včelica, Alois Slanina, Jaroslav Metelka, Jaroslav Janošík a Břetislav Krejčiřík vedli fotokroužek až do roku 1964. Dalšími aktivními členy v tomto období byli Šedivý, Vyvíjal , Ing. Kozlovský, Richter a V. Kavina.
Členům fotokroužku byly v roce 1948 v Klubu „Z" dány k dispozici tři místnosti, které si vlastními silami upravili na klubovnu a dvě fotokomory. Vzhledem k tomu, že na trhu v tehdejší době bylo velmi málo fotografických zařízení, mnohé si členové fotokroužku zhotovovali sami.
Po zřízení malé a útulné kavárničky (U Esterky) v divadle „Z" se tato stala centrem kulturního dění jednotlivých odborů a kroužků Klubu „Z". Bohatá činnost jednotlivých zájmových kroužků nebyla možná bez dobré spolupráce s vedením závodního klubu, které vycházelo maximálně vstříc všem požadavkům jednotlivých zájmových kroužků.
Ale vraťme se k našemu fotokroužku. Teprve v roce 1948 byly zakoupeny první dva zvětšovací přístroje a v roce 1949 první fotografický přístroj Flexaret II. Ve své činnosti se ve výše uvedeném období fotokroužek zaměřil hlavně na dokumentární fotografii jednotlivých zájmových kroužků Klubu „Z".
První výstava fotografií, kterou fotokroužek zorganizoval, byla u příležitosti krajinářské výstavy „Valašsko v práci" na Vsetíně, která se konala ve dnech 18. června až 14. srpna 1949 a fotokroužek za ni byl oceněn diplomem.Fotoklub Z - 1949Fotoklub Z - 1949 
Členové fotokroužku postupem doby projevovali vzrůstající zájem o výtvarnou fotografii a své výsledky prezentovali minimálně jednou v roce uspořádáním Členské výstavy v kavárně divadla „Z". V té době dochází ke změně fotokroužku na Fotoklub „Z". Prvním předsedou Fotoklubu „Z" byl v roce 1965 zvolen Jan Hrubý, který dlouhá léta ve spolupráci s výborem, ve kterém se časem vystřídali Bohumil Gottwald, Josef Pivoňka, Petr Zhoř, Michal Levč, Josef Františák, Zdeněk Hartinger, Zdeněk Hlobil, Vladimír Březovský, Karel Pleskač, Jan Rohan, Karel Myška, Ivan Barva, Josef Vysloužil, Miroslav Všetička a Bedřich Randýsek vedl Fotoklub „Z" až do roku 1986.
Od roku 1965 dochází k velkým změnám v členské základně, jejímu omlazení a do Fotoklubu „Z" začínali přicházet i zájemci o amatérský film. Nejvýraznější a nejúspěšnější postavou filmařů byl František Potočný, autor dnes již velmi známých a úspěšných zejména etnografických filmů Chleba z kameňa, Kronika Valašska, Křiváčkáři a „veselohry" z Hovězí Houby a houby. Tyto filmy, které vznikly v letech 1966 a 1967, byly při veřejných projekcích velice vřele přijaty širokou veřejností a zejména v Hovězí, kde je shlédlo několik stovek lidí.
Na jaře roku 1968 se zájemci o amatérský film oddělili a založili Filmový klub „Z", jehož prvním předsedou byl zvolen František Potočný.
Činnost obou kroužků se dále hodně prolínala, řadu akcí prováděli stále společně, jedni filmovali, druzí fotografovali. Prostory Fotoklubu „Z" využívali i nadále společně jen v jiném termínu, ale byli i nadšenci, kteří byli členy obou klubů.
V roce 1969 až 1970 došlo k demolici Klubu"Z", jeho přejmenování na Klub pracujících a přestěhování vedení klubu a některých jeho aktivit do Lidového domu, který byl přechodným stanovištěm do výstavby Kulturního domu, dnešního Domu kultury. Fotoklub „Z" byl v roce 1970 provizorně přemístěn do dřívější mateřské školky v Luhu II, kde si členové svépomocně vybudovali dvě fotokomory a jednu klubovnu. Ke konečnému řešení - stěhování, došlo v roce 1975, kdy se Fotoklub „Z" přestěhoval do suterénního „domovnického" bytu v ulici Na Kamencoch 1237 (nyní pohřební služba), kde byly městem dle našich návrhů a za naší brigádnické pomoci vybudovány dvě malé fotokomory, sociální zařízení a jedna krásná, velká útulná klubovna.
V tomto období se stabilizovala členská základna Fotoklubu „Z" a stálých 19 až 25 členů navštěvovalo pravidelné schůzky, které se konaly jednou za 14 dní. Na schůzkách bylo prováděno kolektivní hodnocení vlastních fotografií a v pozdější době i barevných diapozitivů. Někteří členové, zejména František Potočný, Vladimír Březovský, Bedřich Randýsek a Jan Hrubý připravovali ozvučené diaseriály tzv. „Diafony" , které byly promítány na okresních, krajských i celostátních soutěžích a patřily téměř vždy mezi oceněné soubory. Promítání Diafonů bylo také prováděno pro veřejnost v kavárně Lidového domu, kde členové Fotoklubu „Z" svépomocně provedli úpravy místností, které umožnily využívat zadní projekci. Zde potom také probíhaly klubové a okresní soutěže ozvučených diaseriálů.
Ve své činnosti se členové Fotoklubu „Z" zaměřovali hlavně na výtvarnou fotografii, kterou se po dlouhá léta úspěšně prezentovali na svých pravidelných členských výstavách a na desítkách výstav okresních a krajských. U výstav nelze zapomenout na oddělení propagace Zbrojovky Vsetín, které nám pomáhalo výtvarně i jinak propagovat naše akce a výstavy, zvláště pak Josef Dubšík a Silvestr Kazmíř.
Nejvyspělejší členové - Vladimír Březovský, Jakub Rudolf Duda, Zdeněk Hartinger, Jan Hrubý, Karel Myška, Josef Pivoňka, Bedřich Randýsek a Petr Zhoř - vystavovali své fotografie na několika stovkách celostátních a zahraničních výstavách, kde získali velké množství ocenění.
Členové Fotoklubu „Z" se také podíleli ve spolupráci s Fotoklubem MEZ na přípravě mnoha ročníků pravidelné mezinárodní výstavy fotografií „Interfotoklub Vsetín", která se koná dodnes.
Ve snaze o rozšíření členské základny uspořádal Fotoklub „Z" v roce 1973 sérii fotokurzů pro širokou vsetínskou veřejnost, které byly také vydány formou sborníku a na pokračování publikovány v tehdejších závodních novinách „Zbrojovák".
Po roce1980 dochází ke sloučení všech závodních klubů ve městě a vzniká Sdružený klub pracujících (SKP). Od té doby spolupráce Fotoklubu „Z" vázne a je rok od roku horší, což dle našeho názoru bylo zaviněno nevstřícností byrokratického vedení SKP, zejména pak posledního ředitele tohoto zařízení. Výsledkem byla velká nespokojenost členů Fotoklubu „Z" a Film klubu „Z"s vedením SKP. Po zřízení Osvětových domů, okresních (OKS) a krajských kulturních středisek (KKS) byl náš Fotoklub „Z" i ostatní fotokluby okresu a kraje metodicky řízeny a finančně podporovány těmito kulturními středisky, s jejichž finanční i metodickou podporou byly pro všechny fotografy pořádány 2x každý rok odborné fotografické, dvou až třídenní semináře v různých krajinově zajímavých rekreačních střediscích, na nichž mimo fotografování krajiny probíhaly večer přednášky významných českých a slovenských fotografů. Tyto semináře se těšily velké oblibě. Ve vsetínském Osvětovém domě a následně OKS měly fotografii metodicky na starost postupně Zdena Navrátilová-Koutná, Eva Borková, Boženka Dadáková a p. Žáková, které se nám organizačně, metodicky a časově velmi věnovaly. Obzvláště nelze zapomenout na Zdenu Navrátilovou-Koutnou, se kterou jsme mimo jiné krásné aktivity společně uspořádali celostátní fotografickou výstavu Tvář mladých, na kterou nám návrh na plakát a katalog provedl známý vsetínský výtvarník Břeťa Dadák. A také na nezapomenutelnou Boženku Dadákovou, duši vsetínských fotografů, které se podařilo dát dohromady aktivitu všech fotoklubů okresu Vsetín a připravit s námi spoustu výborných fotografických seminářů. Díky těmto nezapomenutelným metodičkám se všichni fotografové okresu velmi dobře osobně znali a společně připravili mnoho krásných okresních výstav i okresních kolekcí fotografií pro krajské a celostátní akce. Zkrátka byly to skvělé kamarádky všech fotografů okresu Vsetín.
Dalším předsedou Fotoklubu „Z" byl pro léta 1987 a 1988 zvolen Vladimír Březovský. Zlomovým bodem pro činnost Fotoklubu „Z" byl 27. červen 1987, kdy došlo při velké vodě k protržení hráze řeky Bečvy u průmyslové školy, následnému vytopení všech klubových prostor, zničení veškerého majetku, historické knihovny s nejstaršími svazky až z roku 1905 a kompletního zařízení Fotoklubu „Z" včetně tisíců fotografií všech členů fotoklubu , které zde byly archivovány více než 45 let. Bylo to děsivé a velice špatně se na to vzpomíná i dnes, po tolika letech.
Tato událost prakticky ukončila činnost po léta pracně budovaného, milovaného a naprosto apolitického Fotoklubu „Z", na jehož činnosti se v průběhu výše uvedených let podíleli mimo již zmíněných členů také Vladimír Buchar, Jiří Gebauer, Jaroslav Riedl, Jan Hajzler, Alois Opálka, Jaroslav Hrbáček, František Jakubec, Josef Kotrle, Miroslav Evják, Karel Kroupa, Ladislav Boruta, Jiří Orság, Jaroslav Podola, Jiří Přivřel, Julius Ficek, Otto Šašina, Milan Ošťádal, Jan Šiller, Vojtěch Šos, Jana Opálková, Vladimír Janásek, Václav Katnar a Josef Šimurda. Níže je uvedeno několik fotografií z této doby s odkazem na album v naší galerii.

Fotoklub Fotoklub Fotoklub

 

Do následné obnovy se pustili mladí členové - nadšenci, kteří pod vedením nově zvoleného předsedy v roce 1989 Radana Martince a jeho kamarády Petrem Látalem a Markem Hrubým brigádnicky obnovili za pomoci starších členů Fotoklubu „Z" veškeré zařízení. Práce trvaly cca až do poloviny roku 1989, ale po změně režimu v listopadu 1989 se již činnost nepodařilo z organizačních důvodů zaviněných nadřízenými orgány a SKP obnovit a činnost byla posledním předsedou Fotoklubu „Z" Radanem Martincem ukončena v průběhu roku 1990.
Tak skončila 49-letá historie FOTOKLUBU „Z" ve Vsetíně .
Na závěr bych chtěl jako dlouholetý člen a dlouholetý předseda Fotoklubu „Z" všem výše uvedeným poděkovat za krásné chvíle a společné zážitky, které provázely podstatnou část mého a doufám, že nejen mého života. Ještě jednou díky všem, i těm, na které jsem neúmyslně zapomněl.
Nastupujícímu, velmi slibně se rozvíjejícímu Fotoklubu Vsetín do vínku přeji, ať se jeho činnost, mezilidské vztahy a tvůrčí iniciativa vyvíjí alespoň tak, jak jsem sepsal v historii Fotoklubu „Z" . Sám tomu pomohu, co mi budou síly a zdraví stačit, ale hlavně bude záležet na vás mladých, kterých je naprostá většina, a to je dobře. Věřím, že činnost nového Fotoklubu Vsetín vydrží minimálně dalších 50 let ke spokojenosti nás všech, kteří máme fotografii rádi a stala se našim krásným koníčkem.

ODKAZ NA HISTORICKÉ ZÁBĚRY Z TĚCHTO DOB NALEZENETE V NAŠÍ GALERII. Konkrétně ZDE.

Napsal: Jan Hrubý          Ve Vsetíně 2. února 2009