Následující text je převzat z interního diskusního fóra Fotoklubu Vsetín.
Autorem je Radomír Luža:
Podávám domluvený report z Ostravského Industrialu.
Sice pozdě, ale přeci... Za to vám tu alespoň naservíruju slohovku. A škaredou - na korekce už nebyla chuť.
START
Setkání na Vsetíně se protáhlo - bratři Čevelové se trošičku opozdili. Cca v 5:45 jsme vyjeli od nádraží. I tak jsme byli v OV brzy. Cca okolo 7:00. Takže jsme se skočili občerstvit u jedné benzínky, kde Luboš napájel svého ocelového oře.
DŮL MICHAL
Přímo na místě jsme pak byli v cca 7:45 kde jsme čekali (fotografovali okolí) do 8:10. Než jsme si řekli že zkusíme zavolat správci muzea co a jak. Ještě že jsem si ve zkratkách napsal na papírek program akce a další poznámky. Jelikož organizátor Honza Hrubý nebyl přítomen, tak jsme moc nevěděli co a jak je domluvené. Po hovoru jsem zjistil že průvodce přichází a začíná až okolo deváté hodiny. Pan Zaspal (správce) byl tak hodný, že nás do areálu pustil dříve. Co zas již dříve domluvil náš industriálový konzultant z ostravy Marek Kopecký. Dokonce jsme byli vpuštěni do strojovny, která je fotograficky z dolu Michal snad nejzajímavější. No byli jsme všichni štastní jak blechy. A nejen mě zářily očička na ty industriálně zajímavé stroje, z kterých na nás dýchla doba zašlé slávy. Fotilo až do třičtvrtě na devět, kdy tam na nás vběhl průvodce (tuším, že se jmenoval p. Kunčický) a poměrně tvrdě nás sprdl, že jsme nechali otevřené dveře a jestli nejsme hluší když neslyšíme, že tu něco zvoní. Myslím že nikomu ten zvuk nepřipadal nijak nepříjemný - připomínalo to bzučení transformátoru a tak jsme to přikládali místnímu koloritu. Čert ví proč ty dveře byly tak jištěné (možná skrze konzervaci přístrojů). Každopádně jistě to neví asi nikdo z nás. Po "sprdnutí" nastala domluva kdy, co, jak. Tím nám zbyla necelá čtvrthodinka na dofocení - pak následovala naše prohlídka po dolu. Ještě před započetím prohlídky se pan průvodce zklidnil a stal se z něho příjemný společenský člověk. Před úplným startem jsme ještě zaplatili vstupné, které s fotopoplatkem pro naši skupinu činilo 150Kč na osobu s monžostí si koupit nějaké upomínkové předměty typu knihy, brožury, pohlednice(na přání označené místním razítkem). Podrobnosti prohlídky bych nechal jen na odkazu http://www.dul-michal.cz/prohlidkova-trasa/ . Fotilo se všude a fotilo se hodně. Naštěstí i přes cvrkot závěrek byly ještě slyšet slova pana průvodce.
Nejlepší na tom bylo to že prohlídka končila ve strojovně kde jsme si po zakončení ještě mohli fotit! Víc než půlhodinku jsem tam poletoval spolu s několika dalšími snažícími se o nej záběr - zbytek osádky se už navrátil ke vrátnici kde si venku povídali s panem průvodcem nejen o dolu a dolování. Nevím jak komu, ale mě se prohlídka a přístup správy Dolu Michal velice líbil. Nemluvě o hromadě krásných záběrů.
OBĚD
Po "Michalovi" jsme se šli naobědvat, neboť hodinky ukazovaly něco po dvanácté. Pan Kunčický nám doporučil restauraci, která měla být jen kousek od dolu přes náměstí. No hej. Jenže to náměstí nám trochu uniklo ... dokonce jsme si jej nevšimli i když jsme tam parkovali! Až po urazení cca 500m jsme se shodli že "to u toho dolu" mohlo být náměstí. Po navrácení na počáteční bod jsme restauraci v mžiku našli.
HORNICKÉ MUZEUM OKD - LANDEK A DŮL ANSHELM
Po obědě (v mém případě to byla pizza - subjektivně "extra slazená" ) následovala cesta k nedalekému Muzeu OKD, resp. dolu Landek. Zde se výprava rozdělila na tři skupiny (co vím). Většina si vybrala okruh se sfáráním do dolu, několik si vybralo prohlídku bez sfárání a menšina dvou lidí kteří si žádný okruh nevybrali (já a p. Březovský) a zaměřili se na procházky zdejšími exteriéry. Tudíž podrobnostmi o prohlídce interiéru dolu Anshelm neposloužím. Já si udělal prohlídku venkovních exponántů a spolu s p. Březovským jsme navštívili každoroční místní sochařské sympózium mezinárodního formátu včetně výstavy. Exteriéry jsou zde vcelku zajímavé, ale zas moc toho na focení není - hodně vystavených exponátů je novodobějších a to už mě moc neláká (tak jakožto sportovní areály a lanový park), zaměřil jsem se spíše na stavby. Vzhledem k tomu že prohlíka začíná každou hodinu a že kluci čekali než na ně přijde řada, tak jsem tam cca tři hodinky strávil. Záverečnou hodinu jsem s panem Březovským sednul na pivo v Bistru Landek a dobře jsme si popovídali o focení (Harenda u Barborky byla nepřístupná pro veřejnost - svatba). Po opětovném shledání všech členů následovala skupinová fotografie před vstupní bránou do areálu muzea a pak už jen odjezd domů.
KONEČNÁ
Po přijezdu na Vsetín (cca 19:00) jsme se všichni shodli, že to byla výborná akce a už zde byly náznaky toho, že by se do budoucna (třeba příští rok) mohla udělat další podobná akce. Tedy Ostravský Industriál 2009.
Závěr: Vydařený výlet s hromadou úlovků, novými zkušenostmi, přátelským kolektivem ... no prostě bomba! Těším se na další Industriální akci.
Tímto chci vyjádřit díky Honzovi Hrubému za organizaci, chlapíkům z Ostravaci za výpomoc při organizaci - především pak Markovi Kopeckému. Také díky bratrům Čevelovým za to že se obětovali k našemu odvozu.
Moje poznámky:
** Perlička pro ty co vydrželi číst až potuď, aneb "co bylo potom":
Na Vsetín jsme dorazili v 19:00 kde následoval rozchod domů. Zjistil jsem že mi o patnáct minut ujel poslení vlak a o půl hodiny autobus. Další Bus měl jet v 20:20. Jelikož se mi nechtělo někde courat po Vsetíně, tak jsem si udělal procházku směrem domů s tím, že na autobus nastoupím v Janové nebo dojdu až na Hovězí. Po cestě jsem jen jednou mezi VS a Ústím rychle tasil foťák pro pokus zachytit jedoucí vlak s odrazem v Bečvě - díky šeru a absenci stativu z toho byl prd. Po dalších dvou kilometrech jsem zjistil že mi chybí na bederáku Brašnička s Filtry Cokin a Format v celkové hodnotě cca 5000Kč.
No hned mi bylo jasno kde jsem ji ztratil... tam kde jsem sundával batoh pro vytáhnutí foťáku. Jenže už nebyl čas se vracet a další spoj mi snad ani nejel. Nakonec jsem se rozhodl dojít do Janové za doprovodu začínajícího deště. Autobusem jsem dojel domů kde následovalo doplnění pevných a tekutých pohonných hmot. Jelikož slušně pršelo a jelikož byla tma a brašnička nemohla ležet blízko cyklo ani chodecké stezky, tak jsem zastratégoval a vykoumal z radarových snímků ustanutí srážek po 22:00. Tak se i stalo a já vyrazil v noci na kole pro moji brašničku. Ráno jsem tam nechtěl jet, protože jsem se bál že bych zaspal a někdo by ji sebral. (přeci jenom vstával jsem v ten den ve 4:00). Ten kdo šel někdy tou álejí u Bečvy ze Vsetína do Ústí, tak ví jak je ona cesta monotóní (stejná, prostě strom za stromem) a už teď se směje jak dlouho to tam budu hledat. Kor v noci...černou brašničku.
No nebudu vyprávět o tom jak mě ještě "očvíchlo" jedno auto před Janovou, protože to jsou jen detaily..., ale brašničku jsem naštestí našel vcelku rychle - 15 minut hledání. I tak si škodolibové přišli na své = jak já blb si "bonusově zpestřil" zbytek soboty do pozdně nočních hodin.